Pole(u Kadova)

Ves Pole s dochovanou renesanční tvrzí leží nedaleko (asi 7 km západně) od Blatné, v kraji plném lesů, rybníků a pěkných cest jako stvořených pro léto a prázdninové putování. Obcí prochází silnice č. 174 spojující Horažďovice a Lnáře, odkud můžete do Pole dojít i od vlakového nádraží (asi 3 km). Z památek v blízkém okolí velmi doporučuji tvrz a Nový zámek ve Lnářích nebo také velmi pěkně zachovalé tvrze v Kadově a Tchořovicích. Ve vsi je i známá hospůdka Na Statku, kde je možné se ubytovat v penzionu a kde se občas o víkendech odehrávají hudební koncerty či divadelní představení.

Nad severním okrajem Pole je v místě zvaném „Na vrších“ památník americké armádě, která vesnici osvobodila 6. května  1945. 

Podle posledního Sčítání lidu, domů a bytů (2001) má obec 104 obyvatel a 56 domů.

Zeměpisné souřadnice: 49° 24′ 58″ s. š., 13° 46′ 47″ v. d.

Historie

Ves se objevuje v písemných zprávách jako majetek svatojiřského kláštera na Pražském hradě již roku 1228; přibližně o sto let později byla z klášterního zboží odprodána a vznikl zde zemanský statek. Ten se v letech 1465 -1577 stal součástí lnářského panství, poté byl ale znovu prodán a někdy před rokem 1595 jen nakonec odkoupil majitel nedalekých Bratronic Jan starší Horčice z Prostého, hetman prácheňského kraje. Právě Janovi staršímu je připisován vznik nového renesančního sídla v Poli, které nechal postavit zřejmě po roce 1603 (kdy bylo dokončeno jeho sídlo v Bratronicích) jako vdovské sídlo pro svou manželku Kateřinu rozenou z Kokořova, které zapsal i celou ves a polovinu sousedního Kadova. Roku 1682 se stal celý statek znovu a již natrvalo součástí tehdy černínského panství ve Lnářích a tvrz v Poli přestala být panským sídlem. Tvrz leží dnes uprostřed bývalého dvora a jako soukromý majetek není běžně přístupná veřejnosti.

Popis

Pozoruhodné renesanční sídlo v Poli je v mnoha ohledech stavebně velmi blízké již zmíněné tvrzi v Bratronicích a zřejmě jde o dílo téhož zednického mistra. To napovídá velmi podobné celkové rozvržení dispozice, použití kleneb s kamennými stlačenými valenými klenbami nebo např. řešení dvouramenného schodiště. Velmi zajímavé je ozdobné řešení pilastrů, hlavic a čučků renesančních štítů, z nichž jižní nese ještě zajímavou postavu halapartníka; u většiny z těchto prvků se již projevuje poněkud lidové podání. Dalším velmi pěkným architektonickým detailem je vstupní portálek se štítky stavebníků v nadpraží a vlysem s rozetami a maskaronem.